Bystrianska jaskyňa je největší jeskyní na jižní straně Nízkých Tater a ukrývá jeden z nejkrásnějších podzemních světů celého Slovenska. Točité chodby, třpytivé stalaktity v žlutobílých barvách a skutečný podzemní potůček — to vše čeká na každého, kdo sem zavítá.

Jeskyně vznikla v tmavošedých triasových vápencích a dolomitech a rozvinula se podél puklin na třech vývojových úrovních. Charakteristické je, že sintrová výzdoba se soustřeďuje vždy na jedné straně chodby, což působí téměř divadelně. Nejbohatší výzdobu najdeš v Klenotnici — plné živých stalaktitů, stalagmitů a záclonových závěsů s vysokým leskem. Za zmínku stojí také Zvonivé stalaktity v Katakombách, Baldachýn nad Řečištěm a Kovářská výheň před Peklem. Stálá teplota v jeskyni z ní dělá příjemný cíl jak v letním vedru, tak v zimě.

• Obec Bystrá (parkoviště u vchodu do jeskyně, 565 m n. m.) — vstup leží na západním okraji obce, pěšky pár minut od parkoviště; nenáročný terén

• Přístupná veřejnosti od roku 1968 — prohlídková trasa měří 580 m z celkově prozkoumané délky 3 km
• Prohlídka pouze s průvodcem
• Mimo prohlídkový okruh se nachází tzv. Léčebný sál, kde probíhá speleoterapie pro děti s problémy horních cest dýchacích
• V jeskyni bylo zaznamenáno 13 druhů netopýrů, mimo jiné vrápenec malý a netopýr velký — chráněné druhy

V lednu 1945 obsadily německé jednotky vesnici Bystrá a zamínovaly vchod do jeskyně — skupina obyvatel se ukrývala v podzemí celých 21 dní, spala na hliněných ložích vystlaných kameny a slámou a sbírala vodu kapající ze stalaktitů. Největší dóm připomíná pamětní deska věnovaná obyvateli, který byl při vstupu do jeskyně zastřelen.