Podtatranská brázda je rozlehlé horské údolí rozprostírající se přímo u paty Tater ve výšce 700 až 1000 m n. m. — přirozená brána do jednoho z nejkrásnějších horských světů střední Evropy. Pokud toužíte spatřit tatranské štíty zblízka a přitom si užít klidnou, dostupnou krajinu, toto místo vás nadchne.
Brázda se táhne přibližně 20 km a odděluje Choč a Tatry od Spišsko-Gubałówské vrchoviny. Dnem údolí protékají horské potoky — Czarny Dunajec a Zakopianka s Poroncem, které napájejí Biały Dunajec. Západní a východní okraje brázdy pokrývají lesy, střední část se otevírá do luk a štěrkových náplavových kuželů tvarovaných dávnými ledovci. Na jaře a v létě je pohled na strmou tatranskou stěnu na jihu naprosto ohromující; v zimě region zmlkne a zahalí se do sněhového ticha. Krajina je příjemná pro turisty i cyklisty po celý rok.
Jak se tam dostatPod povrchem brázdy se skrývá zajímavý geologický příběh: terén je tvořen eoceními slínovcovými břidlicemi, tzv. podhalským flyšem. A ještě pozoruhodnější je, že v podloží Zakopiańského údolí byly nalezeny tři vrstvy štěrku ze tří různých dob ledových — tichí svědkové tisíciletého příběhu tatranských ledovců.
Zdroj: Wikipedie (licence CC BY-SA 4.0)