Milešický prales je místo, kde les žije přesně tak, jak má — bez zásahu člověka, po staletí svým vlastním rytmem. Tento kout severovýchodního svahu hřebene mezi Boubínem a Bobíkem nabízí zážitek, který v dnešní době opravdu není samozřejmostí.
Rezervace zaujímá necelých 10 hektarů, ale atmosféra tu připomíná dávné šumavské pralesy v celé jejich síle. Dvě třetiny porostu tvoří padlé kmeny, trouchnivějící pařezy a vývraty — přesně tak vypadá les, který se smí rozkládat přirozeně. Jedle bělokorá (Abies alba) a klen (Acer pseudoplatanus) rostou mezi buky v hustém, vlhkém mikroklimatu kyselých horských bučin. Na jaře tu exploduje zelená v celé škále odstínů, na podzim plá les zlatem a rezí, v zimě pak sněhová přikrývka dodává pralesu téměř pohádkový ráz. Území leží v CHKO Šumava, pouhé 2,5 km od slavnějšího Boubínského pralesa, a přestože je součástí jelení obory, bylo vůči zvěři oploceno.
Jak se tam dostatRezervace byla poprvé vyhlášena v roce 1948, ochrana však byla v roce 1965 zrušena — naštěstí byla v roce 1989 obnovena a tento vzácný kousek původního šumavského lesa byl zachován pro další generace.
Zdroj: Wikipedie (licence CC BY-SA 4.0)