Javorinská Široká (2210 m n. m.) je jedním z nejrozsáhlejších masivů slovenských Vysokých Tater — široká, mohutná hora rozdělující Bielovodskou dolinu od Javorové doliny. Divoká, takřka nedotčená moderním turismem a opředená historií, nabízí těm, kdo se k ní přiblíží, neopakovatelnou scenérii a pocit pravé horské samoty.
Masiv ohromuje především svou rozlehlostí — hřebeny se rozbíhají do všech stran a obklopují labyrint dolin a žlebů. Vrchol tvoří krystalické jádro vyzdvižené nad sedimentární vrstvy, níže se alpské louky prolínají s kosodřevinými porosty a hustým horským lesem. Na jaře se třpytí sněhová pole, v létě vládne hluboká zeleň, na podzim se svahy rozhoří barvami. Atmosféra je znatelně divočejší a tišší než na frekventovaných turistických trasách Tater.
Jak se dostat na vrcholPanorama z tohoto masivu propagoval již v roce 1844 Wilhelm Richter a od roku 1887 oblast vzal pod soukromou ochranu kníže Christian Hohenlohe — což řadí Javorinskou Širokou k nejdříve chráněným koutem Tater. První zaznamenaný turistický výstup se uskutečnil 20. září 1835.