Smrk (1124 m n. m.) je nejvyšší hora české části Jizerských hor a zároveň jedno z nejzajímavějších míst celého pohraničního hřebene. Odedávna se zde stýkaly hranice Čech, Lužice a Slezska — a tato křižovatka dějin je na vrcholu cítit dodnes, ať už díky hraničnímu přechodu, ocelové rozhledně, nebo Körnerovu pomníku.
Krajina kolem Smrku je typicky jizerskohorská: rozlehlé smrkové lesy, otevřené hřebeny a osvěžující klid daleko od rušných center. Z rozhledny se za jasného počasí otevírají výhledy do širokého okolí, zatímco hned za hranicí leží polský vrchol Smrek (1123 m), který žádný rozhled nenabízí. Na jižních svazích Smrku pramení řeka Jizera, a přes dvojvrchol prochází rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. V létě voní lesy pryskyřicí, na podzim září barvami, v zimě zahaluje celý hřeben tiché, husté sněžení.
Cesty na vrcholNěmecký název Tafelfichte — Tabulový smrk — připomíná obrovský smrk, na nějž nechal Albrecht z Valdštejna v roce 1628 připevnit hraniční tabule. Když byl strom v roce 1790 vyvrácen, jeho přezdívka přešla na celou horu a žije v ní dodnes.