Bôr (1888 m n. m.) je jeden z těch tichých, odměňujících vrcholů západní části Nízkých Tater na Slovensku — stranou davů, blízko divočině a překvapivě bohatý jak na výhledy, tak na historii. Leží na bočním hřebeni oddělujícím Demänovské údolí od Krížné doliny.
Masiv je budován tzv. 'ďumbierskými granity', velmi odolnými horninami, které dávají Bôru jeho typicky oblé, zaoblené tvary. Hřeben probíhá plynule, svahy klesají poměrně mírně, ale skupiny skalních výchozů a drobné žlíbky zpestřují terén. Bôr je jednou z hlavních oblastí výskytu kamzíků v celých Nízkých Tatrách — pozorování na trase jsou zcela běžná. Na podzim promění bukové a smrčinové porosty celý hřeben v nádheru barev.
Jak se dostat na vrcholNa svazích obrácených k Krížné dolině jsou dodnes rozpoznatelné haldy hlušiny — pozůstatky intenzivní těžby železné rudy, která zde probíhala v 17. a 18. století. Starý lidový název hory zněl 'Halny' (na starších mapách: 'Borhalmi') — tichá připomínka zapomenuté průmyslové minulosti ukryté v dnešní nedotčené přírodě.