Liskovská jeskyně je jedním z nejpozoruhodnějších přírodních a archeologických míst Slovenska — vícepatrový labyrint chodeb o celkové délce přes 3 700 metrů ukrývající stopy lidského osídlení staré tisíce let. Jako jedenáctá nejdelší jeskyně v zemi se tyčí na jižním svahu vrchu Mních v Chočských horách a její mohutný portál je viditelný zdálky, jen kousek nad hladinou Váhu. Milovníci přírody, geologie i prehistorie si tu přijdou na své.
Jeskyně vznikla erozní činností bočního ramene Váhu a rozvinula se do nejméně čtyř vývojových úrovní chodeb, síní a dómů. Největší z nich — Velká síň — má délku 80 metrů a průřez přibližně 10 × 10 metrů. Uvnitř panuje celoroční teplota kolem 5–5,4°C a vlhkost 93–95 %, takže teplá bunda je nutností i v létě. V zimě se ve vstupních partiích tvoří ledové vodopády a ze svrchních otvorů stoupá viditelná pára — kouzelná podívaná z údolní silnice.
Jak se tam dostatV roce 1993 nalezli členové Slovenské speleologické společnosti v Jánošíkově síni unikátní měděnou figurku vola — část dvojzáprahu datovaného přibližně do 4. tisíciletí př. n. l. Jde o nejstarší kovovou sošku domestikovaného tažného zvířete, jaká byla na Slovensku kdy nalezena.